O mezinárodním průzkumu ING

Cílem ING International Survey je lépe porozumět tomu, jak lidé po celém světě utrácejí, spoří, investují a vnímají finanční situaci. Provádí se několikrát ročně, zprávy jsou dostupné na adrese www.ezonomics.com/iis. Tento on-line průzkum provedl Ipsos mezi 26. březnem a 6. dubnem 2018.

Vzorek odráží poměr pohlaví a věkové rozložení v populaci, výběrem z respondentů on-line panelů v každé zemi. Údaje o evropských spotřebitelích jsou průměrné a vážené, aby se zohlednila velikost populace zemí.

15

zemí porovnávaných v této zprávě.

1,000

Kolem 1000 respondentů bylo dotazováno v každé z nich, kromě Lucemburska s 500 respondenty.

14,725

je celková velikost vzorku.

ING Survey

Trend ekologicky udržitelných domácností? Pouze pokud si to lidé mohou dovolit

Když se zeptáme v Evropě, USA a Austrálii na udržitelný životní styl, přicházejí do popředí finanční otázky.
Jessica Exton

behaviorální ekonom

Udržitelné bydlení je problémem současnosti. I přes zprávy o potenciálně nezvratných dopadech na prostředí zůstává mnoho lidí v Evropě, USA a Austrálii nadále optimistických v názoru na to jak přispívají k ochraně životního prostředí oni sami u sebe doma.

"Snažíme se přispět“

Nejnovější mezinárodní průzkum ING zjistil: osm z deseti v celé Evropě souhlasí, že když se budeme spolupodílet, můžeme snížit dopad na životní prostředí. Sedm z deseti deklaruje snahu nějakou formou omezovat svůj osobní škodlivý vliv na životní prostředí. Přibližně polovina již realizovala změny v domácnosti vedoucí ke snížení dopadu na životní prostředí. Lidé jsou přesto rozděleni na dva tábory v otázce zda jejich bydlení má/nemá významný dopad na životní prostředí, s malými rozdíly mezi majiteli/nájemníky.

"Mohli bychom udělat víc, ale ...“

Behaviorální věda naznačuje, že se lidé obvykle stylizují a nadhodnocují své chování. Netýká se to ale například času tráveného oddělováním recyklovatelného materiálu od ostatního komunálního odpadu. Lidé mj. zmiňují nedostatek možností (47%) nebo znalostí (26%).

Zajímavé je, že jednotlivci často naznačují že jim "jiní lidé" brání být ekologičtí než by chtěli. Mezi důvody, které lidem zabraňují dělat více, byl nejčastěji uváděn nedostatek finančních prostředků (55%) a neznalost (40%). Asi třetina (37%) si myslí, že ostatní necítí, že je to jejich odpovědnost.

Domy stojí hodně i bez toho

Ekologický způsob bydlení může být považován za drahý koníček. Lidé nám říkají, že kontrolují energetickou efektivitu z důvodů úspornosti, nikoli dopadu na životní prostředí. A mnozí říkají, že by nechtěli nebo nemohli finančně přispět na snížení vlivu svého bydlení na životního prostředí. Předchozí zpráva ING Bydlení a hypotéky dokládala, že 57% obyvatel Evropy považuje bydlení v jejich oblasti za drahé.

Úloha podpory od státu/samosprávy je zdůrazňována - 82% Evropanů považuje dotace na energeticky úsporné spotřebiče za užitečné.

"Rádi bychom pomohli“

Dalších osm z deseti v Evropě se domnívá, že vláda by měla zaplatit polovinu nákladů na instalaci solárních panelů a přibližně tři čtvrtiny (74%) by uvítala existenci více kontejnerů pro recyklaci.

Lokalita umístění domu ovlivňuje cestovní náklady obyvatel, a tudíž i spotřebu energie a celkovou udržitelnost. Proto jsme závěr zprávy věnovali zjišťování každodennímu dojíždění. Většina lidí ovšem nejezdí daleko (15 minut nebo méně 41%, 0 minut 11%).  což naznačuje omezené příležitosti pro zásadní úspory v tomto směru.

Mohli byste udělat více pro životní prostředí?

Vytápění a zajištění elektřiny je obvykle velmi nákladné a tvoří významný podíl na emisích skleníkových plynů. Ale kolik může průměrný člověk skutečně udělat, aby snížil spotřebu energie? Zeptali jsme se téměř 15 000 lidí v Evropě, USA a Austrálii, jaký mají postoj k udržitelnějšímu bydlení v domech  přičemž jsme zjistili že mnozí lidé mají pocit, že již dělají vše co mohou.

Společnost je v dopadu bydlení na životní prostředí rozdělená

Měli by se lidé snažit zanechat svět v lepším stavu, než do jakého se narodili? Mnozí s myšlenkou minimalizovat poškození biosféry souhlasí když pro nic jiného, tak umožnit budoucím generacím život na planetě. Mezinárodní průzkum ING zkoumá postoje lidí k možným dopadům jejich domovů/bydlení na životní prostředí a co mohou být ochotni udělat, aby tento dopad snížili.

78% Evropanů souhlasí, že zapojení jednotlivců je pro snížení dopadů na životní prostředí zásadní přičemž ale tři z deseti poukazují na to, že jakékoliv úsilí, které individuálně vyvinou, by bylo stejně nevýznamné.

Více než polovina (55%) se domnívá, že by mohli udělat pro snížení dopadu jejich domovů na životní prostředí více. Nejméně je takových lidí v Německu (35%) a Nizozemsku (38%). Jen tří Evropané z deseti souhlasí s tím, že jejich dopad na životní prostředí je významný.

Otázka

Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s těmito tvrzeními o vlivu života ve vašem domově na životní prostředí?

Podíly lidí kteří "souhlasí" nebo "silně souhlasí" s každým níže uvedeným výrokem. Otázka pro všechny. Možné odpovědi zahrnují "ani souhlas ani nesouhlas", "nesouhlasím", "nesouhlasím" nebo "nevím". Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s těmito tvrzeními o vlivu života ve vašem domově na životní prostředí?

Neděláme už dost, abychom náš dopad omezili?

Z předchozího bodu víme, že pouze 30% lidí souhlasí s tvrzením, že bydlení v jejich domě má významný dopad na životní prostředí. Šedesát čtyři procent ostatních, kteří nesouhlasí, tvrdí, že už sami aktivně snižují každodenní dopad jejich domácnosti a provádějí činnosti, jako je třídění odpadu nebo využívání energeticky úsporných elektrospotřebičů. Převládá tak pocit, že už dělají pro změnu dost.

Dalších 29% uvádí, že v domě provedli konkrétní změny pro snížení vlivu (např. instalace solárních panelů nebo izolace).

23% lidí si myslí, že jejich bydlení nemá významný vliv na životní prostředí. Jeden z pěti (21%) viní jiný typ budov s tím, že jejich dopad na životní prostředí je větší.

Otázka

Nesouhlasili jste s tím, že bydlení ve vašem domě má významný dopad na životní prostředí. Proč si to myslíte?

Je povoleno více odpovědí. Ptali jsme se pouze těch, kteří naznačili, že nemají pocit, že by bydlení ve vlastním domě mělo významný dopad na životní prostředí. Nesouhlasili jste s tím, že bydlení ve vašem domě má významný dopad na životní prostředí. Proč si to myslíte?

Nedostatek financí je hlavním důvodem, proč se nedělá více

Více než polovina (55%) Evropanů nám říká, že by mohli pro snížení dopadu svého bydlení na životní prostředí udělat víc. Když se však zeptáme, co jim brání, polovina tvrdí, že na to nemají peníze. Největší podíl lidí poukazujících na nedostatek finančních prostředků, je v Itálii (56%), v Rumunsku (56%) a ve Francii (55%). Dalším důvodem (pro 26%) je nedostatek informací. Téměř jeden z pěti odpověděl, že to, co dělá, je již dostačující.

Je zřejmé, že některé investice (jako například solární panely nebo dvojité zasklení) jsou nákladné, přičemž návratnost trvá mnoho let. Noví pronajímatelé či majitelé následně profitují z opatření, které zaplatil předchozí vlastník.

Otázka

Jaké jsou hlavní důvody, proč neděláte více pro snížení vlivu vašeho domova na životní prostředí?

Podíl těch, kteří v předchozí otázce souhlasili, že by mohli udělat víc, aby snížili dopady bydlení v jejich domě. Je povoleno více odpovědí. Jaké jsou hlavní důvody, proč neděláte více pro snížení vlivu vašeho domova na životní prostředí?

Já to udělat mohu, pro jiné je to pravděpodobně těžší

Když se lidí ptáme, co patrně brání ostatním dělat více pro snižování dopadu bydlení na životní prostředí, je nedostatek finančních prostředků hlavním důvodem. Podíl v Evropě dosahuje 55%.

Čtyřicet procent naznačuje, že "nedostatek znalostí" je překážkou a 37% si myslí, že snižovat dopad na životní prostředí nevnímají ostatní lidé jako vlastní odpovědnost.

Jeden ze tří předpokládá, že ostatní lidé pravděpodobně nepřemýšleli o tom že by něco mohli udělat. Další naznačují, že lidé jsou prostě odolní změnám. Zajímavou vlastností lidské psychiky je, že lidé většinou soudí ostatní přísněji než sebe sama. To poukazuje na význam kooperace; jsme ochotni se zapojit, ale obvykle chceme vědět, že se zapojí i ostatní.

Otázka

Co si myslíte, že brání jiným lidem, aby snížili dopady bydlení na životní prostředí?

Otázka pro všechny. Je povoleno více odpovědí. Co si myslíte, že brání jiným lidem, aby snížili dopady bydlení na životní prostředí?

Stěhování do domu? Polovina ekologickou úspornost takového bydlení nezjišťuje

Zhruba polovina respondentů v Evropě se při výběru bydlení ptá na celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit energetickou účinnost nebo náklady.

Jen 53% se výslovně ptalo na energeticky úsporné funkce (53%) nebo věk spotřebičů a vybavení (49%). Největší podíl zájemců (58%) zjišťoval stáří nemovitosti a rok postavení. (To ovlivňuje nákladnost údržby, naopak případná rekonstrukce může zvýšit úspornost budovy v budoucnosti.) U staršího objektu lze předpokládat, že nebyl postaven v souladu s nejnovějšími zásadami, například na proslunění domu. Po celé Evropě přibližně 20% odpovědělo "neplatí" nebo "nevím" na některou ze šesti možností. Důvodem může být i to, že uvedené možnosti neměli vliv na koupi domu či bydlení v pronájmu, kdy jsou účty zahrnuty v předstihu v měsíčních nákladech.

Otázka

Když jste hledali svůj domov, zjišťovali jste se některý z následujících faktorů?

Otázka pro všechny. Podíl, který odpověděl "ano". Další možnosti jsou "ne", "nevím" a "nedá se aplikovat". Když jste hledali svůj domov, zjišťovali jste se některý z následujících faktorů?

Cenová dostupnost je důležitější než dopad bydlení na životní prostředí

Z respondentů v Evropě, kteří se dotazovali na některou ze šesti vlastností, celé dvě třetiny (66%) tvrdí, že chtěli především zajistit, aby si poplatky s bydlením mohly dovolit. Nejčastěji tento důvod uváděli v ČR (86%), USA (82%) a Velké Británii (81%). Pouze 28% naznačuje, že důvodem k položení těchto otázek bylo životní prostředí.

Otázka

Jaký byl hlavní důvod, proč jste se ptali na tyto informace?

Ptali jsme se pouze těch, kteří odpověděli že při výběru své poslední domácnosti zkontrolovali některou ze šesti vlastností  stáří nemovitosti, energetickou náročnost, věk spotřebičů apod. (předchozí graf). Jaký byl hlavní důvod, proč jste se ptali na tyto informace?

Mohu být ekologičtější jen pokud mi někdo pomůže to zaplatit

Osm z deseti lidí v Evropě vítají státní podporu, pokud jde o energeticky úsporné spotřebiče. V relativně krátké době (spotřeba energie, měsíční či kvartální platby) lze vidět úspory. Podobných 80% považuje za užitečné, kdyby stát hradil polovinu nákladů na instalaci solárních panelů.

Na tomto grafu je nápadné, jak podobné si jsou odpovědi ve všech 15 zemích.

Otázka

Jak užitečné by bylo, kdyby stát dotoval...

Otázka pro všechny. Graf zobrazuje podíly lidí, kteří odpovídají "užitečné" nebo "velmi užitečné" Jak užitečné by bylo, kdyby stát dotoval...

Někteří si to nemohou dovolit, více jich říká, že nechtějí

Podle předchozího zjištění se 78% lidí v Evropě domnívá, že dopady na životní prostředí lze snížit, jen pokud se zapojíme společně. Přibližně třetina však odmítá a nechce přispívat na kontejnery pro recyklovatelný odpad nebo časovače sprch, ačkoli jde o položky s relativně nízkou cenou. 17% nechce platit nic za solární panely. Dalších 18% deklaruje, že si finančně nemohou pořídit instalaci solárních panelů i když stát přispěje polovinou

Projeví-li se úspory poměrně brzo, jsou lidé ochotnější je financovat. 28% tvrdí, že by byli ochotni přispět týdenním čistým příjmem za nákup energeticky účinných spotřebičů, pokud by stát přispěl dotacemi.

Odpovědi z USA a Austrálie se nelišili od odpovědí v Evropě.

Otázka

Jaká je maximální částka, kterou byste přispěli v následujících situacích, pokud by stát přispíval dotacemi...?

Ptali jsme se pouze Evropanů, kteří by uvítali státní podporu získat tuto občanskou vybavenost. Jaká je maximální částka, kterou byste přispěli v následujících situacích, pokud by stát přispíval dotacemi...?

Mladí lidé dojíždějí větší vzdálenosti

Německo (19%) a Nizozemsko (18%) měly nejvyšší podíly těch, kteří nedojíždějí vůbec. Naopak 2% lidí v Turecku a Itálii (2%) cestují dvě a více hodin denně. Ženy a lidé nad 35 let nejčastěji patří mezi ty šťastnější, co na dojíždí méně než 15 minut.

Nepomohla by úspora času u pravidelných cest? Nejspíše nikoliv

Cestovní náklady mohou být v úsporách energie výrazným faktorem. Chtěli jsme se dozvědět, zda lidé žijí ve větších vzdálenostech; v důsledku čehož tráví více času a utrácí peníze a energii na pravidelné dojíždění, ať už do školy nebo do práce. Čtyři z deseti v Evropě ve věku nad 18 let dojíždí každý den 15 minut nebo méně. Další 27% dojíždí do půl hodiny.

Někteří cestují jednu hodinu nebo více a tím ztrácí mnoho hodin týdně. Tato skupina má méně času na volnočasové aktivity, stejně jako běžné činnosti, jako je vaření jídla, úklid, výchovu dětí nebo dokonce prosté plánování budoucnosti.

Ti, kteří nechodí na jiné místo, pracují z domova, nemají práci nebo studují dálkově. Mimo Evropy se ukazuje že 48% Američanů a 47% Australanů absolvuje každodenní 15 minutovou dojížďku do školy, zaměstnání nebo podobně.

Z výzkumu vyplývá, že denní cestovní náklady nemusí být oblastí, kde by velká část obyvatelstva mohla významně ušetřit energii a posílit udržitelnost.

Otázka

Jak dlouho vám trvá každodenní cesta z domu do vašeho nejčastěji navštěvovaného místa (např. školy, práce)?

Graf zobrazuje souhrnné spotřebitelské průměrné hodnoty v Evropě pouze pro jednosměrnou cestu Jak dlouho vám trvá každodenní cesta z domu do vašeho nejčastěji navštěvovaného místa (např. školy, práce)?

Jeden z pěti "nechce" zvýšit energetickou účinnost

Byli by lidé ochotni pro zlepšení energetické účinnosti cestovat (déle), ve srovnání s místností navíc, další koupelnou či větší zahradou? Zlepšená energetická účinnost je nejčastěji uváděná výhoda (ze čtyř navrhovaných), následovaná větší velikostí zahrady.

Nicméně relativně vysoký podíl (21%) odpovídá, že nepotřebuje nebo nechce zlepšit energetickou účinnost svého bydlení.

Otázka

O kolik více času byste byl ochoten obětovat každodennímu dojíždění (jednosměrně) pro následující vybavení?

Graf ukazuje pouze celkové čísla za Evropu. O kolik více času byste byl ochoten obětovat každodennímu dojíždění (jednosměrně) pro následující vybavení?