Růst cen v březnu dále zrychlil a dosáhl hranice 3 %. To představuje nejvyšší meziroční růst cen od října 2012. Hlavní příčinou vyšší inflace v letošním roce jsou ceny služeb a ceny bydlení, zejména elektřiny či tepla. Inflace však začne v polovině roku opět zpomalovat, ČNB proto nemusí rychle reagovat na vyšší inflaci růstem sazeb, a to i proto, že vývoj v zahraničí zůstává nejistý.

Růst cen letos nejvíce ovlivňují ceny služeb. Ty sice představují zhruba 35 % spotřebitelského koše, v letošním roce však rostou poměrně svižně, v lednu a únoru to bylo meziročně o 3,9 %, v březnu pak o 3,7 %. V tomto ohledu tak letos dále zrychlily ceny řemeslných prací či opravářských služeb, nebo také ceny dovolených. Celkově však hlavní roli v růstu inflace hrají ceny bydlení, které letos přispěly k 3% inflaci celou polovinou, začátkem roku totiž zrychlily zejména ceny elektřiny a energií obecně.

Ačkoli se inflace dostala na horní hranice tolerančního pásma ČNB, centrální banka nebude z tohoto vývoje příliš nervózní a neznamená to, že by musela bezprostředně dále zvýšit sazby. A to proto, že současná inflace je pro centrální banku méně důležitá, tu totiž již ovlivnit nemůže. Zároveň výhled na inflaci naznačuje, že se u trojky udrží patrně ještě příští měsíc, postupně však začne opět zpomalovat. Za celý letošní rok tak čekáme průměrnou inflaci ve výši 2,4 %, což je jen mírně nad úrovní minulého roku, kdy dosáhla 2,1 %.

Současný stav ekonomiky by obecně další mírné zvýšení sazeb ze strany ČNB umožnoval, nejistotou je v tomto ohledu však vývoj v zahraničí. Ten zůstává nejistý zejména z pohledu dalšího vývoje v Číně, kde letos spotřebitelská poptávka zpomaluje a také z pohledu slabšího průmyslu v Německu, na který je ten tuzemský silně navázán. ČNB by musela vidět jasné známky zlepšování vývoje v zahraničí, aby k dalšímu zvýšení sazeb přistoupila. Dle současných vyjádření členů bankovní rady a výsledku jednání koncem března je tak patrné, že ČNB prozatím volí spíše strategii vyčkávání.