Přihlásit  

Jak na zhodnocení úspor? Vyhněte se největším chybám.

„Hlavně, abych o ty peníze nepřišel.“ To je jeden z největších strachů všech spořících už od dob, kdy se střádaly zlaťáky do truhlice. Dnes už sice platíme virtuálně, obavy o bezpečí svých úspor ale zažívají klienti bank stejně, jako je řešili naši prapředci. Jak z toho ven? Dnešní článek vám pomůže vyhnout se nejčastějším chybám. Pojďme se podívat, co se stane, když si z nabídky bankovních produktů tak nějak podvědomě vyberete ty nejbezpečnější, přesněji takové, kde hrozí nejmenší riziko.

Naše peníze jsou protihodnotou naší práce – energie, času, píle. Proto je logické, že o ně nechceme přijít. Češi své finance zpravidla ukládají na běžné nebo spořicí bankovní účty. Vklady jsou ze zákona pojištěné, a navíc slibují předem známý úrok.

Něco vám to připomíná? Ale ano: radši pevný úrok v hrsti než nejistý výnos na střeše. 

A právě tady děláme chybu. Hodnotu svých úspor totiž většinou měříme jen letmým pohledem na stav účtu a výši připsaných úroků. To je stejně prozíravé, jako kupovat auto podle barvy laku a nepodívat se, v jakém stavu má motor. Asi se shodneme na tom, že peníze slouží k tomu, abychom si za ně kupovali zboží a služby. To je základ. Ten, kdo s penězi hospodaří chytře, sleduje proto nejen stav svých úspor, ale taky vývoj cen zboží a služeb.

Ceny věcí postupem času obvykle rostou. Vzpomeňte si třeba na to, kolik stálo točené pivo před deseti lety nebo na nedávnou mediální hysterii kolem zdražování kostky másla. Zdražování zboží a služeb tady bylo a bude. Jde o přirozený jev doprovázející každý ekonomický růst od Tokia až po New York. Ekonomové tomu říkají inflace, česky růst cenové hladiny.

Jistě, kromě cen zboží v obchodech se časem zvyšují i platy. To je sice pravda, ale v dnešním článku se zaměřujeme na úspory, které jste vydělali v minulosti. I když představa, že by nám zaměstnavatel se zvýšením platu doplácel rozdíl i zpětně, je lákavá, na hodnotu vašich stávajících úspor zkrátka postupný růst platů nemá žádný vliv.

Když se podíváme na stránky Českého Statistického Úřadu, kolik stál střih u kadeřníka nebo litr benzínu před dvaceti lety, pochopíme, že zdražování se dotklo úplně všech oblastí od ceny nájmů až po plato vajec. Takže pokud chcete, aby se vaše úspory nenávratně nerozpouštěly vlivem inflace, je třeba jít na to chytře. A chytré je vycházet z předpokladu, že ceny zboží i služeb budou pravděpodobně i nadále růst. Za posledních 20 let to bylo například v průměru o 2,9 % ročně.

 

Jak vyzrát na inflaci? Zařídit, aby se vaše úspory v bance zhodnocovaly rychleji, než porostou ceny zboží.

Teď si asi říkáte, jak na to, když spořicí účty ve všech českých bankách v posledních letech nesou míň než 1 % ročně? Máte dvě možnosti: utraťte peníze hned teď, dřív, než ceny vzrostou. Nelíbí? Ani se vám nedivíme. Nezbývá tedy, než se zamyslet nad tím, jak úspory zhodnocovat líp než na spořicím účtu.

Že se vám nechce dlouho a složitě pátrat po dalších typech účtů? Ušetříme Vám čas a nervy. Jedna z možností, jak přelstít inflaci, je část svých dlouhodobějších úspor investovat. Investování totiž může dlouhodobě přinášet vyšší výnosy než jakékoliv bankovní účty. Způsobů, jak investovat, je dnes nespočet. Můžete si třeba koupit byt, který budete pronajímat... a zlobit se s nájemníky. Nebo třeba pořídíte vzácný starožitný obraz...  a budete doufat v jeho zhodnocení. Že je to riskantní? Ano. Všechny typy investic spojuje jedna věc – vždycky budete podstupovat riziko, že jejich hodnota bude kolísat.

Proto se dvojnásob vyplatí investovat opravdu chytře. Zkuste ING podílové fondy. V poslední době je to oblíbená a jednoduchá forma zhodnocení úspor. A nepotřebujete do začátku žádnou velkou sumu. Začít můžete u korunových fondů už od 100 Kč, a dokonce bez vstupního poplatku. A navíc – pokud si nebudete vědět s čímkoliv rady, na našich stránkách najdete spoustu užitečných tipů.

Rádi vám pomůžeme

Zavolejte nám na naši bezplatnou linku nebo nám nechte vzkaz a my se vám ozveme.