14.02.2017
Noviny a internet jsou plné zpráv o tom, jak se naší ekonomice daří, rostou mzdy, nezaměstnanost je rekordně nízká a lidé mají chuť zase o něco více utrácet. Rekordně nízké jsou i úrokové sazby, zvýšená poptávka hraje do karet především úvěrovým společnostem. V loňském roce bylo uzavřeno nejvíce hypoték, a to jak co do počtu, tak z hlediska finančního objemu. Výrazný nárůst zaznamenávají i krátkodobé půjčky, jako jsou spotřebitelské úvěry, kontokorenty nebo kreditní karty. Lidé cítí stabilnější finanční zázemí a nebojí se půjčovat si.
Zcela jiným pohledem se ale díváme na rekordně nízké úrokové sazby v oblasti vytváření úspor a jejich zhodnocování. Výnosy ze spořicích účtů se blíží nule a to nevytváří pozitivní naladění pro odkládání stranou. ING zjišťovala na podzim loňského roku chování obyvatel třinácti evropských zemí v souvislosti s historicky nízkými úrokovými sazbami a ptala se, zda tato skutečnost ovlivnila jejich chování. Průzkum ukázal, že na tuto situaci nějak zareagovala méně než polovina (44 %) dotázaných, nejvíce ve Španělsku a v Itálii. Češi se naopak v porovnání s ostatními zeměmi ukázali jako nejpasivnější: tři čtvrtiny (73 %) dotázaných odpověděly, že nízké úroky na spořicím účtu jejich chování neovlivnily. Kromě tradičního přístupu a setrvačnosti v tom může hrát roli i fakt, že Češi často neznají a ani nehledají vhodnější alternativu ke spořicímu účtu, jakou může být například investice do podílových fondů.
Výzkum také potvrdil skutečnost, že více než čtvrtina Čechů (27 %) nemá žádné úspory, hodnota je srovnatelná s evropským průměrem (29 %). Finanční rezerva je přitom pro plynulý chod domácnosti klíčová, odborníci doporučují vytvoření disponibilní rezervy, která dokáže pokrýt výdaje v případě výpadku příjmu po dobu tří, ideálně však šesti měsíců. Tomuto ideálu se u nás nejvíce přibližují lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří deklarovali úspory na pokrytí výdajů období 6,5 měsíce. Průměrná doba v celé populaci je pak čtyři měsíce a deset dnů. Tato situace se postupem času zlepšuje, před pěti lety úspory české domácnosti pokryly jen 2,5měsíční výpadek příjmů.
Pozitivní trend lze sledovat i ve spořicím potenciálu, tedy v možnosti českých domácnosti odkládat peníze stranou. Pokud by chtěli, dokázali by Češi každý měsíc v průměru uspořit až třetinu svých příjmů, což je o 10 % více než před pěti lety, kdy ING začala tyto hodnoty sledovat. Největší spořicí potenciál mají opět vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří by dokázali uspořit téměř polovinu (44 %) svých příjmů.
| Moje chování se nezměnilo | Snížil/a jsem částku na spořicím účtu | Vložil/a jsem méně peněz na spořicí účet | Vložil/a jsem více peněz | |
|---|---|---|---|---|
| Česká Republika | 73 % | 15 % | 9 % | 4 % |
| Nizozemí | 68 % | 22 % | 9 % | 1 % |
| Polsko | 66 % | 17 % | 14 % | 3 % |
| Velká Británie | 60 % | 15 % | 17 % | 8 % |
| Lucembursko | 60 % | 15 % | 23 % | 3 % |
| Francie | 56 % | 20 % | 21 % | 4 % |
| Belgie | 55 % | 27 % | 16 % | 2 % |
| Německo | 55 % | 21 % | 22 % | 3 % |
| Rumunsko | 52 % | 25 % | 20 % | 3 % |
| Rakousko | 49 % | 25 % | 23 % | 3 % |
| Itálie | 48 % | 27 % | 23 % | 2 % |
| Španělsko | 46 % | 23 % | 26 % | 6 % |
| průměr 12 zemí EU | 56 % | 21 % | 20 % | 4 % |
Bezplatná linka 800 159 159
Napište nám Online formulář
Naše pobočky Mapa poboček
