26.09.2012
26.09.2012
Nová data projektu ING Bank Svět spoření dokládají, že se v Čechách rozmáhá snaha šetřit. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dokázaly české domácnosti spořit zase o něco více. Pokud by průměrná domácnost přišla o veškeré příjmy, dokázala by nyní financovat své základní výdaje po dobu tří měsíců, tedy téměř o dva týdny déle než v prvním čtvrtletí. Z průzkumu vyplynulo, že u českých domácností došlo k mírnému nárůstu příjmů, zároveň však i ke zvýšení pravidelných výdajů spojených s průběžným zdražováním a zvyšováním daňové zátěže. Češi si tak mohou dovolit spořit stále až čtvrtinu svých příjmů, stejně jako v předchozích měsících.
"To, že více spoříme, je trend posledních měsíců, který potvrzují i data o vkladech z České národní banky. Ať již se jedná o obavy domácností z neustálého zdražování a vzrůstajících nákladů v budoucnu nebo o uvědomělé chování stále více finančně gramotných Čechů, jedná se bezesporu o pozitivní posun. Češi patří ze své podstaty ke spořivějším národům, a tak věřím, že se nejedná pouze o krátkodobý trend," komentuje výsledky průzkumu Libor Vaníček, ředitel retailové části ING Bank. V rámci posuzování podle skupin se data oproti minulému sledování výrazně nemění. Stále platí, že nejdéle by se svými úsporami vydrželi vysokoškoláci, kteří by pokryli v průměru téměř půlroční výpadek příjmů, zatímco lidé se základním vzděláním pouze necelé dva měsíce, viz graf č. 1.
Graf č.1: Doba, po kterou jsou české domácnosti schopné financovat své pravidelné výdaje, je průměrně 3 měsíce. Se zvyšujícím se vzděláním členů domácnosti tato doba roste: VŠ vzdělaní lidé mají dostupné úspory na téměř půl roku, zatímco lidé se základním vzděláním jen na necelé 2 měsíce.
"V případě druhého indexu, kterým je ING Bank Potenciál úspor, za druhé čtvrtletí nedošlo k posunu. Příjmy českých domácností převyšují jejich výdaje v průměru o 25 %, které by české domácnosti mohly odkládat jako rezervu. Ve sledovaném období došlo k mírnému nárůstu příjmů domácností, ty však zároveň musejí sáhnout hlouběji do kapsy při mandatorních výdajích. Lze tedy konstatovat, že i když mají domácnosti stále stejný ‚balík' peněz, který mohou odkládat stranou, začaly spořit více, což dokazuje index úspor," doplňuje výsledky Libor Vaníček. S potenciálem spoření jsou na tom nejlépe domácnosti vysokoškoláků, které jsou schopny odkládat stranou téměř třetinu příjmů (31 %). Pokud se podíváme na regiony, nejvyšší potenciál mají domácnosti z Prahy a středních Čech, a to díky vyšším příjmům, viz graf č. 2.
Graf č.2: Příjmy českých domácností převyšují jejich pravidelné výdaje v průměru o 25 %. Nejvyšší spořicí potenciál mají díky vyšším příjmům domácnosti z Prahy a středních Čech.
Index úspor domácností (úspory celkem / měsíční výdaje) | |
---|---|
Průměrná výše úspor české domácnosti | 111 799 Kč |
Průměrné pravidelné výdaje české domácnosti | 23 691 Kč |
Index úspor | 3 (tj. 3 měsíce) |
Potenciál spoření (měsíční příjmy / měsíční výdaje) | |
---|---|
Průměrné měsíční příjmy domácnosti | 30 793 Kč |
Průměrné měsíční výdaje domácnosti | 23 691 Kč |
Potenciál spoření | 25 % |
Zavolejte nám na naši bezplatnou linku nebo nám nechte vzkaz a my se vám ozveme.