5 možností jak si poradit s kapesným pro děti

05.04.2016

Nějakou formu kapesného dává dětem asi sedm z deseti českých rodičů. Většinou tuto tradici dodržují ti, kdo v dětství sami nějaké kapesné dostávali. Vědí, že je to praktická cesta, jak potomstvu od samého začátku vštípit finanční zodpovědnost a povědomí o hodnotě peněz. Věří také, že pokud se jejich děti naučí zacházet s penězi už v raném věku, usnadní jim to nakládání s financemi v dospělosti. A náš průzkum tyto úvahy potvrzuje.

Víc než polovina lidí, kteří v dětství dostávali kapesné, má v dospělosti lepší kontrolu nad svými výdaji proti těm, kdo žádné peníze nedostávali. Víc než polovina jich pravidelně spoří, častěji si také odkládají na důchod. Tři čtvrtiny rodičů, kteří svým dětem dávají kapesné, mají pocit, že se díky tomu jejich děti cítí soběstačnější, líp zvládají finanční plánování a hospodaření s penězi.

Jakou formu kapesného vybrat?

• U dětí předškolního věku je vhodná forma občasného kapesného v podobě drobných mincí. Ty si můžou střádat například do prasátka.

• U školních dětí už je vhodnější pravidelné kapesné. Týdenní nebo měsíční podle možností domácnosti. Pravidelnost „výplaty“ do určité míry simuluje pravidelný příjem v dospělosti a učí děti plánovat. Ověří si, že s určitou částkou v ruce si musejí vybrat, za co ji utratí a můžou si zároveň vyzkoušet, jaké to je naspořit si například na vytouženou věc.

• Další variantou je motivační kapesné, které děti dostávají za odměnu. Ať už jde o drobný obnos za lehčí domácí práce nebo za mimořádný výkon ve škole či jinde (třeba činnost v kroužku), hodně rodin praktikuje i odměny za pěkné vysvědčení  v pololetí a na konci školního roku. Smyslem je motivovat děti jednak k dosahování výsledků, ale i ke spoření určité částky („na kolo, počítač, lyžáky, kytaru atd.“) Přilepšení do kasičky by ale nemělo nahradit pravidelné kapesné, jde spíš o jeho doplněk – podobně jako vaše bonusy a prémie v zaměstnání.

• V některých rodinách je zvykem dávat dětem kapesné podle potřeby.  Děti dostávají příslušné finanční obnosy na nákup konkrétních věcí, o které si řeknou nebo je potřebují. Výhodou je přehled o tom, co si děti za peníze kupují. Nevýhodou naopak až příliš velká rodičovská kontrola – nezbývá prostor pro samostatnost, plánování a vytváření spořicích návyků. Teprve když si např. teenager vyzkouší, jaké to je, utratit celé pravidelné kapesné za zmrzlinu nebo hamburgery – a pak na konci měsíce či týdne kvůli tomu nemít na kino s kamarády nebo na vytouženou módní věc, učí se pomalu hospodařit.  

• Pro samostatnější a zodpovědnější školáky je šikovným formátem „kapesného“ platební karta. Tu nabízí k běžnému účtu rodičů většina bankovních domů. Na kartě jednoduše nastavíte limity pro výběr z bankomatu a pro platby u obchodníků, takže máte kontrolu nad jejich maximální útratou. Zároveň jim ale umožníte naučit se zacházet s penězi, a to nejen s drobnými z prasátka, ale i s těmi, které je budou provázet dospělostí: s penězi ve virtuálním světě.

Na co dalšího pamatovat? 
Vysvětlete dětem, odkud se berou peníze. Jak se ocitly v  peněžence nebo na účtu, a jak s nimi zacházet. Povídejte si s nimi o tom, jaké výdaje vaše rodina má, kolik měsíčně utratíte za jídlo, za kroužky, kolik stojí návštěva kina nebo aquaparku. A zkuste si s nimi vyplnit některé z našich finančních kvízů. 

A ještě něco: pokud dětem kapesné dáváte, nechte je, aby o svých penězích rozhodovaly samy. Je samozřejmě vhodné vědět, za co utrácejí. A stejně jako je dobré nabídnout jim radu a pomoc, případně je vhodně nasměrovat, je taky dobré nechat je v bezpečném prostředí zažít následek nesprávného rozhodnutí. Pokud se navzdory vaší radě rozhodnou pro nákup podle vás nesmyslné hračky nebo obrovského pytle bonbonů, nechte je. Jsou to jejich peníze, jejich volba a jejich zkušenost. Díky ní se jednou možná budou rozhodovat mnohem zodpovědněji.