O pojištění a pojišťovně
Právní vztahy vyplývající z pojistných smluv se v současnosti řídí dvěma právními předpisy. Pojistné smlouvy uzavřené do 31.12.2004 se řídí ustanoveními hlavy XV., §§ 788 až 828 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Pojistné smlouvy uzavřené od 1.1.2005 se pak řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPS“). Podle definice pojistné smlouvy (788 odst. 1 OZ, § 2 ZPS) se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Součástí smlouvy jsou vždy všeobecné pojistné podmínky pojistitele, které jsou k ní připojeny nebo které byly tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavírá, sděleny. Další paragrafy pak blíže upravují práva a povinnosti smluvních stran pojistné smlouvy, tedy pojistitele (pojišťovny), pojistníka (fyzické nebo právnické osoby, která uzavřela pojistnou smlouvu) a pojištěného (tedy toho, na jehož majetek, život nebo zdraví se pojistná smlouva vztahuje). Pojistník a pojištěný mohou být dvě odlišné osoby, například rodič jako pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu, kde pojištěným bude jeho dítě.
Práva a povinnost smluvních stran při pojištění osob speciálně upravují paragrafy 816 – 821 OZ a 49 – 62 ZPS. Pojištění osob se od ostatních typů pojištění liší zejména tím, že pojistnou událostí je zde událost v životě pojištěného. Tou může být úraz, invalidita, dožití se určitého věku nebo třeba i smrt pojištěného. Nastane-li pojistná událost, vyplatí pojistitel pojištěnému pojistnou částku. Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, vyplatí pojistitel pojistnou částku osobě nebo osobám, které pojistník určil. Těmito oprávněnými osobami typicky bývají manžel nebo děti pojištěného a další osoby uvedené v § 817 odst. 2 a 3 OZ a v § 51 odst. 2 a 3 ZPS.
Na rozdíl od ostatních typů pojistných smluv není pojistitel oprávněn vypovědět smlouvu o pojištění osob (s výjimkou úrazového pojištění;§ 800 odst. 4 OZ), resp. pojistitel není oprávněn vypovědět životní pojištění (§ 22 odst. 5 ZPS). Tento zákaz se týká pojištění, jež mají nejen rizikovou, ale i rezervotvornou povahu. Taková pojištění z placeného pojistného vytvářejí finanční prostředky na pojistná plnění v budoucnu splatná. Ve výši pojistného placeného za takové pojištění je obsažena rezervotvorná složka vytvářející částku, která stoupá na hodnotě úměrně době trvání pojištění. Pojistník tedy nemůže být připraven o své prostředky jednostranným úkonem pojistitele.
Zákaz výpovědi takové smlouvy se ovšem vztahuje pouze na pojistitele, nikoliv na druhou stranu smluvního vztahu - tedy pojistníka. Pojistník může i smlouvu tohoto typu ukončit výpovědí, ať už z jakéhokoliv důvodu. Shora uvedené výjimky však pro pojistitele neplatí, jestliže pojistnou smlouvu vypoví do dvou měsíců po uzavření pojistné smlouvy (§ 800 odst. 2 OZ, § 22 odst. 2 ZPS).
Pojistníkovi je dána i další možnost ukončení pojistné smlouvy, a to její zrušení s výplatou odbytného (§ 804 OZ) resp. odkupného (§ 58 ZPS). Způsob výpočtu odbytného/odkupného upravují pojistné podmínky pojistitele. Odbytné/odkupné se skládá z rezervotvorné složky pojistného spolu se zhodnocením, které poskytl pojistitel.
Právním předpisem, který upravuje činnost pojišťoven, je zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Tento zákon, který je vypracován v souladu s předpisy Evropské unie, upravuje podmínky, za nichž smí pojišťovny na území České republiky působit. Stanoví povinnosti, které musí dodržovat každá pojišťovna, podmínky pro výkon funkce v orgánech pojišťoven a pravomoci státního dohledu. Zákon rovněž podrobně upravuje způsob, jakým pojišťovny tvoří a používají technické rezervy.
Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů, tedy osob, které jsou oprávněny za pojišťovnu sjednávat se zájemci o pojištění pojistné smlouvy, upravuje zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje podmínky, za nichž se fyzické či právnické osoby mohou stát pojišťovacími zprostředkovateli a stanovuje jim povinnosti, které musí dodržovat při výkonu zprostředovatelské činnosti v pojišťovnictví.
Daňové zvýhodnění životního pojištění upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Daňový poplatník si může odečíst od základu daně z příjmů pojistné na soukromé životní pojištění, pokud je výplata pojistného plnění ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od jejího uzavření a zároveň nejdříve v kalendářním roce, v němž poplatník dosáhne 60 let věku. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití musí být navíc splněna podmínka sjednané pojistné částky alespoň 40.000 Kč u pojistné doby od 5 do 15 let, nebo 70.000 Kč u pojistné doby nad 15 let. Maximálně lze takto odečíst 12.000,- Kč.
Bezpečnostní info
Údaje umístěné na těchto internetových stránkách mají pouze informační charakter. Byly zpracovány s maximálním ohledem na správnost a důvěryhodnost zveřejněných informací. Provozovatel těchto internetových stránek přesto neručí za jejich přesnost a úplnost a neodpovídá za možné škody, vzniklé v důsledku použití těchto informací. Stanoviska zde zveřejněná nemusí odpovídat oficiálnímu postoji ING Group.
Zákon 363/1999 Sb. ze dne 21. prosince 1999 o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů
